birma

7. února 2008 v 17:53 |  plemena koček
HISTORIE..
...Bájná legenda, která tuto kočičku provází a můžete se s ní setkat v různých zdrojích literatury, pochází z Barmy a vypráví o věrném kocourovi Sinh, který prý žil v klášteře se starým lámou Mun Ha, který svůj život zasvětil bohyni převtělení, se safírovýma očima.. Jedné noci, kdy byl klášter přepaden a starý láma zemřel v modlitbách, se stal zázrak a jeho bílý kocour, který svého pána v hodině smrti neopustil, se jako zázrakem změnil....oranžové oči získaly hlubokou modrou barvu safírů, srst zezlátla, obličej, uši a ocas získaly barvu země, jen tlapky zůstaly bílé. Kocour, který dle legendy přijal duši starého lámy, zůstal se svým pánem po celých následujících 7 dní a pak také zemřel. Ještě ten den se změnily i všechny ostatní kočky v klášteře a od té doby přechází toto zbarvení na celé jejich potomstvo.
Přes všechny legendy kolem plemene, v nichž se tvrdí, že plemeno pochází až z Barmy, se spíše zdá, že její skutečný původ byl jaksi zamlžen a s jistotou se jeho přesné ztracené minulosti už nedopátráme.. V Barmě samé snad ani neexistuje důkaz o výskytu kočky, která by fenotypem Birmě odpovídala, přesto si plemeno ponechává ve jménu dovětek "posvátná kočka z Barmy".
...Pragmatičtější původ nabízí jiná historie a fakt, že Birma byla uznána ve Francii, roku 1925 jako samostatné plemeno se statutem CAC.
První pár pocházel údajně z jihovýchodní Asie a nezachovali se po něm žádní potomci.
Další a patrně jediný pár byl dovezen do Evropy manželským párem, jako dar z Tibetu - z kláštera (Zde byla údajně Birma vyšlechtěna z dlouhostrsté dvoubarevné kočky /Bicolour/ a Siamek, ke kterým se váže minulost chrámových koček, jež hlídaly drahé kameny zde ukryté a z dalších přikřížených plemen.) - pro Francouze Auguste Pavie a angl. majora Gordona Rusella, kteří pomohli kněžím v klášteře při jeho přepadení. Samec Madalpour cestou do Francie zemřel, zbyla pouze těhotná kočička Sita, která dala základ a budoucnost tomuto nádhernému plemeni. Dalším přikřížením za doby druhé světové války, kdy Birma jako plemeno opět prakticky vyhynula, se podařilo získat potomky, díky nímž toto plemeno uchvacuje dodnes mnoho očí i srdcí kočičích obdivovatelů. Byla to dlouhá a pracná cesta, aby se chovem dosáhlo opět standardů, které má toto plemeno vykazovat.
Jaký je zcela pravdivý a skutečný původ tohoto plemene, to zůstane, zdá se, zahaleno závojem otázek a dohadů.
Rozhodčí FIFe Hanne Sofie Sneum se pokusila o co nejvěrohodnější dopátrání předků Birmy a sestavila jakýsi první rodokmen, z něhož plyne, že kolébkou Svaté Birmy by měla být podle všech doložených důkazů Francie. Za nejslavnější Birmy z doby před druhou světovou válkou se tak považují "Poupée de Mandalpour" /1926/, "Manou de Mandalpour" /1927/ a "Dieu d´Arkan" /1930/. Jak jsme již výše uvedli, v době druhé světové války se Brma opět málem vytratila, její chov se prakticky zastavil. Plemeno bylo uznáváno postupně i v dalších zemích světa, kolem 50.let, kdy byl chov ve Francii již považován za stabilizovaný, se poptávka po Birmách zvyšovala a to nejen ve Francii a Německu, ale také v Belgii, Holandsku, Švýcarsku, Anglii a v roce 1959 byla první Birma importována také do USA.V roce 1969 byly Birmy zaznamenány ve Švédsku a roku 1970 v Dánsku.
/Shrnutím lze říci, že cca od roku 1933 jsou Birmy vystavovány jako standardní plemeno a to nejprve ve Francii a Německu a kolem 50-60. let se rozšířilo nejen v Evropě, ale i do Spojených států/
Protože chovná základna Birmy byla od počátku velice malá, na jejím rozšíření se jistě podílela různá plemena koček. Nejen, že původ je vázán k dlouhosrstým Bicolourům a Siamkám, ale již před druhou světovou válkou se Birmy pářily s Khmery /Perské kočky s odznaky/. Po druhé světové valce se omezená chovná základna musela zase uměle zvetšovat, opět za pomoci i jiných plemen /patrně Balinesska a Siamka, snad i Peršanka a kočka domácí/. Jak je podnes vidět, plemeno si i přes velké útrapy a složitost chovu zachovalo poměrně stabilní typ, jen ty "prokleté" bílé ponožky nadále trápí, tak jako po dlouhá desetiletí, i dnešní chovatele..
CHARAKTERISTIKA
BIRMA je středně velká kočka, váží v průměru cca 2,5 - 4,5kg, samci jsou mohutnější, než samice. Uznána je u organizací GCCF,FIFé,CFA,TICA.
Birma je velmi vnímavá, inteligentní, milá, učenlivá, přizpůsobivá, společenská, ale v žádném případě vtíravá. Povaha a chování tohoto plemene postrádá agresivitu vůči lidem i kočkám, či psům:-). Náklonnost dává najevo vrněním, předením, láskyplným otíráním a mazlením, tichým mňoukáním a rozmluvou s blízkou osobou. Hlučnější bývá jen v období říje, kdy se projevem trochu podobá siamkám.Ačkoli se jedná o kočku až nadmíru klidnou a majestátnou, nebývá ráda o samotě. Dovede velmi přilnout ke svému páníčkovi (či blízkým osobám) a dávat mu najevo svou lásku a náklonnost. I to, když je zklamaná. Velmi vnímá i výkyvy nálad osoby, která je jí blízká a celkovou rodinnou atmosféru. Spřátelí se snadno s ostatními jedinci stejného druhu, ale například i se psy. Není útočná, ale umí se urazit :-)
Jistě nepohrdne, bude-li žít v domácnosti s kočičím kamarádem, v jehož společnosti si více vyhraje, ale snáší i samotu, když rodina odchází do práce a školy.Většinu času prospí, tak jako jiné kočičky....Nevadí jí život v uzavřeném bytě. Své teritorium si přizpůsobí dle vlastních potřeb.
Nejeden chovatel Birmiček by vám řekl, že zdaleka není tak jednoduché docílit v chovu potomků, kteří by měli všechny náležitosti, jaké se u tohoto plemene žádají. Ani rodičovský pár se spoustou titulů nezaručí potomstvo se stejně kvalitní kresbou, barvou a tvarem očí. To je patrně důvodem, proč se toto oblíbené a tolik obdivované plemeno nerozšířilo tolik, jako kočky, které dávají větší záruky úspěšného chovu a zisku.
Plemenný standard, pokud se chystáte vrhnout na chov těchto nádherných koček a účastnit se výstav, vyžaduje vzhled, který se vám zde pokusíme přiblížit:
Obecně:
Jedná se o polodlouhosrsté, středně velké plemeno s odznaky. Toto plemeno dospívá zhruba ve věku 18ti měsíců, plné dospělosti a tedy i podoby dosahuje zhruba kolem 4let.
Stavba těla, velikost:
Birma patří stavbou těla mezi středně velké kočky. Samice má v průměru cca 3,5kg, kocouři 4,5kg někdy i více.Tělo je pevné,spíše mohutnější, lehce protažené, svalnaté.Kostra mohutnější.
Hlava: lebka je silná, hlava působí jako mohutná, /nesmí být příliš kulatá, ani špičatá,trojúhelníková/, výrazná, s mírně zaobleným čelem, plnými tvářemi, nosem beze stopu, výrazná brada, nesmí ustupovat.
Profil hlavy - tzv.římský /viz obrázek/Nos vykazuje vpadlinu a čelo je dobře zaoblené.
Rovný profil nebo stop je vada.
*Nos: středně dlouhý římský /mírně vystouplý/, beze stopu /ne protáhlý, jako u orientálek, ne stop, jako u peršanek/Nos by měl vystupovat zhruba stejně, jako klenutí čela.Čumáček je zabarvený podle toho, zda se jedná o Birmu s plným zabarvením odznaků /černý/ a nebo s kresbou /růžový/.
*Uši: středně velké na špičkách zakulacené, dobře umístěné, posazené středně daleko od sebe, mírně na straně. Ne příliš po kraji a ne u sebe.V podstatě by velikostí měly být zhruba něco mezi siamskou a perskou verzí.U mláďat jsou uši výraznější, větší. Jakoby se narodily s danou velikostí a tu pak hlava dorůstala. Proto mláďata působí ušatěji, než dospělý jedinec.
*Oči: výrazně hluboce sytě modré /safírové/, oválné až kulaté. Nesmí být příliš kulaté a umístěné těsně vedle nosu. Nešilhají!
Barvaočí se u kočky vyvíjí v průběhu života a teprve v dospělosti je jasná. Koťata se rodí pochopitelně modrooká, barva se mění. Zhruba ve věku tří týdnů se začíná rýsovat odstín. Nejvíce žádoucí je barva sytě modrá, safírová, jakou vidíme např. u Siamek. Různé odchylky jsou přípustné především v souvztažnosti s celkovým zabarvením kočky. Světlé odznaky připouštějí případnou světlejší barvu očí. Nejtmavší zabarvení SEAL vyžaduje také nejtmavší odstín modré barvy očí.





Končetiny:
pevné, kratší, /delší než u peršanek/s kulatými tlapkami. /Nevykazují rozdíly mezi předními a zadními tlapkami, jako u orientálek, kde zadní nohy jsou poněkud delší a proto se říká, že kočka chodí jako baletka, s tlapkami u sebe./
Ocas:
působí mohutně, je pružný, bez zálomků, hustě osrstěný, rovnoměrně barevný. Dlouhý by měl být cca mezi lopatky. Kočka ho nosí pěkně hrdě nahoru, jako veverka.:-)
Srst:
polodlouhá až dlouhá, hedvábná s podsadou, neplstnatí, nenáročná na údržbu. Na zádech, bocích a ocase je nejdelší. Příliš dlouhá, matná a příliš krátká srst s příliš malou nebo žádnou podsadou je na závadu.
Ponožky: Naprosto typickým znakem a největším oříškem pro chovatele tohoto plemene, jsou ponožky. Na všech čtyřech končetinách má kočka bílou srst, jakoby si oblékla ponožky.Toto zabarvení musí být zcela bílé, rovnoměrné, bílá barva končí ještě pod zápěstím. Ponožka nesmí být krátká, ale ani příliš dlouhá.Vadou jsou ponožky nesouměrné, či zcela chybějící. Nejžádanější je rovnoměrnost mezi všemi čtyřmi nebo alespoň mezi oběma předními i zadními tlapkami. Ponožka by měla dosahovat k záprstí.
přední tlapky:
přední tlapky:

zadní tlapky:
zadní tlapky:

zadní tlapky:

přední tlpka:
zadní tlapky:

Šporničky: Na zadních končetinách vybíhá zespoda do trojúhelníku a tvoří tzv. šporničky. Ideální výběžek by měl sahat cca do 1/2 až 2/3 chodidla. Nemá přesahovat patu a nebo být jakkoliv nerovnoměrný, či jiného tvaru, než je "V".
Polštářky chodidel má Birma nejčastěji růžové, někdy s příměsí barvy odznaků a mezi jednotlivými prstíky chlupaté.
Zabarvení: Na obličeji, ocase, nohou,genitáliích a uších tmavá - tvoří tzv. odznaky.(U variety s kresbou je na čele patrné M a kolem očí světlé brýle, i na nožkách a ocase může být lehce patrné šrafování. Ostatní části těla mají barvu bílou, až vaječné skořápky, světlou až zlatavě béžovou (záleží na barevné varietě, je o odstín světlejší, než odznaky), s velmi světlou až bílou náprsenkou a bříškem. Na spodku končetin jsou "ponožky". Dospělá kočka má límec, který je nejvýraznější v zimě a u koťat nebývá patrný. Nejsou přípustné jakékoliv skvrny v odznacích, na břiše a v oblasti ponožek.
Celkové zabarvení Birmy souvisí podle zkušeností různých chovatelů i s původem, stravou, věkem kočky a tím, v jakých klimatických podmínkách Birma žije. Zabarvení se mění v průběhu života. Tmavne. Tmavší bývají kočky z teplejších klimatických podmínek, starší jedinci, kastráti a některá zvířata, krmená pouze suchou stravou.
V teplejších oblastech je birma "tepleji" zabarvena - čili bývá tmavší. Naopak v chladnějším podnebí je její zabarvení světlejší.V extrémně teplých klimatických podmínkách se může stát, že u dospělého jedince se odznaky jakoby ztrácí. /obzvláště u modré barvy odznaků/
Dá se předpokládat, že tak jako u ostatních plemen má tento jev opodstatnění v možnosti maskovat se ve volné přírodě. Proto bývají v oblastech, kde je po většinu roku zima a sníh zvířata zabarvena tak, aby se na sněhu nevyjímala.
Barevné varietyplemeneBirma:

modrás kresbou SBI a21 /Bajazzo Vom Freigut/

modráSBI a /blue point/ /Edward Ryve Nostra/

čokoládovás kresbou SBIb 21/Endy Ryve Nostra/

čokoládováSBI b /chocolate point/
/Binary Ryve Nostra/

lilovás kresbou SBI c21/Fabricie Ryve Nostra/

lilováSBI c

červená s kresbouSBI d 21 /
Villiam Ryve Nostra/

červenáSBI d

krémovás kresbouSBI e21 /
Immanuel Ryve Nostra/

krémováSBI e

sealtortie SBI f21
/Tishina Vom Freigut/

sealtortie SBI f /
Chateau de Coeur's Imara/

modráželvovinová s kresbou SBI g21 /Joanna Vom Freigut/

modráželvovinová SBI g /Emely vom Katzenberg/

chocolatetortie s kresbou SBI h21 /Ima Dejavue/

čokoládováželvovinová SBI h /Sarika Fiasco of MAHAZEDI's/

Lilováželvovinová s kresbouSBI j21

Lilováželvovinová SBI j
/Ramus Acernus April Fool/

seals kresbouSBI n21/Kleopatra Ryve Nostra/

sealSBI n
/S*BlueSapphire'sValentine's Kiss/
Barevná varieta s odznaky je rozšířená až novodoběji, její vznik je zásluhou chov. stanice Las Perlas - sin, stává se velice oblíbenou a objevuje se zatím u koťátek méně často, než plná barva odznaků.Uznané barevné variety, které se ovšem mohou stále rozšiřovat, protože v zahraničí se již chovají Birmy např. v odstínech meruňkové a skořicové, karamelové, či plavé barvy /jenž mohou být ještě v provedení stříbrné a nebo smoke/ a je otázkou, kdo je jako první prosadí a přivede i k FIFE
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Iva Iva | Web | 7. února 2008 v 19:43 | Reagovat

Krásný čičinky!!!!Jukni se na můj blog....mám tam něco nového!

2 zuzka zuzka | 11. února 2008 v 9:22 | Reagovat

je to hezký...můžeš se kouknout na můj blog..www.zuzik11.wbs.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama