pokusy na zvířatech-metody

8. února 2008 v 17:06 |  týrání zvířat a pokusy na nich
POKUSY NA ZVÍŘATECH - METODY

KOSMETIKA

Zákon ukládá, že chemické substance, které jsou obsaženy v kosmetických výrobcích (konzervační látky, barviva, vonné esence atd.), musí být pro užívání lidmi nezávadné. Mnoho výrobců kosmetiky se domnívá, že jedinou cestou k nabytí této jistoty o nezávadnosti látek jsou pokusy na zvířatech. Tak procházejí nejprve chemické látky a později i z nich vyrobené konečné kosmetické produkty sérií pokusů, při nichž je ověřována toxicita, dlouhodobé působení, vstřebávání a snášenlivost pro kůži a sliznici a které znamenají pro tisíce zvířat dlouhodobé vystavení intenzivní bolesti a smrt. Tělové a opalovací krémy, rtěnky, řasenky, oční stíny a linky, mýdla, šampóny, pudry, spreje a všechny další výrobky, kterými si my zpříjemňujeme život, způsobují jiným tvorům nezměrné utrpení. Nutno podotknout, že někteří výrobci, kteří na své výrobky umisťují logo "Netestováno na zvířatech", používají chemické ingredience, které na zvířatech otestovány byly. Proto upřednostňujeme používání přírodní kosmetiky, neboť ta se nemusí ze zákona testovat a obsahuje jen minimální množství chemických ingrediencí.
Kvůli novým vůním, řasenkám a lakům na nehty trpí a umírají rok co rok, den co den živí, citliví tvorové - uvázáni ve skřipcích, zbaveni hlasu, oslepeni a s nepopsatelnými bolestmi. Exkluzivně pomalované obličeje dam na vášnivých večírcích jsou doslova zaplaceny krví!

Procter&Gamble

Firma Procter&Gamble patří mezi největší výrobce zboží pro domácnost na světě. V roce 1998 byly zveřejněny šokující informace o hrůzných testech prováděných touto společností. V jednom z pokusů byly například stu morčat vpravovány dvěma jehlami přímo do průdušek čistící enzymy. Morčata, která byla celou dobu plně při vědomí, musela tyto praktiky podstupovat jednou týdně po dobu deseti týdnů. Účelem pokusu bylo zjistit, zda látky způsobí zvířatům problémy s dýcháním.
Vývoj nových prostředků pro domácnost je spojený s utrpením zvířat. Společnosti si vymýšlejí nové atraktivní výrobky jen proto, aby upoutaly pozornost zákazníka a zvýšily své zisky. Kdo z nás ale potřebuje, aby jeho svetr voněl jako louka nebo alpská pastvina? Zvláště když ví, že tento jeho zbytečný komfort stál život stovky nevinných zvířat.

"Turbo-zvířata"

"Turbo-zvířata" jsou výsledkem pokusů, jejichž cílem bylo vypěstovat "transgenová" zvířata s nepřirozeně velkým vzrůstem, a zvýšit tak jejich výkonnost. Toho lze dosáhnout přenesením genů odpovědných za produkci růstových hormonů. Lidské geny či geny hovězího dobytka byly proto očkovány embryím prasat, geny pstruhů přenášeny do kaprů… Člověk si sliboval obří prasata s obřími libovými šunkami, dojné "turbo-krávy" s velkou výkonností apod. Skutečnost však ukázala něco jiného: zvířata často krutě trpí nejen následky své přílišné váhy, ale i špatnými účinky provedených genových manipulací. Např. u prasat způsobuje lidský růstový hormon tvorbu žaludečních vředů, neplodnost, záněty kloubů, onemocnění ledvin a různé další choroby. Krávy ošetřené hovězím růstovým hormonem BST, který je uměle vyráběn geneticky změněnými bakteriemi, jsou zase sužovány záněty vemen a jinými vedlejšími účinky a jejich mléko může u žen způsobit rakovinu prsu.

"Rakovinové" myši

"Rakovinové" myši jsou v embryonálním stádiu geneticky manipulovány tak, aby byly později obzvláště náchylné na rakovinu, a mohly tak sloužit jako model tímto onemocněním trpícího člověka a podstupovat různé léčebné terapie. Uměle vyvolaná rakovina je však zcela odlišná od rakoviny lidí, která vzniká roky a je multifaktoriálně podmíněna (např. nezdravým způsobem života či psychickou a fyzickou zátěží).Výsledky pokusů tedy nemohou být s jistotou považovány za platné pro člověka.
Podobným způsobem jsou vyvíjeny i modely delších lidských chorob, jako jsou Alzheimerova nemoc či AIDS.

Patentování

Vědci, kteří vytvořili "nová" (tedy geneticky upravená) zvířata s příslušnými vlastnostmi, se mohou pokusit získat patent na tato zvířata. Patent se pak vztahuje jednat na změněný organismus a jeho potomky, jednak na způsob jeho vzniku i jím vyrobené produkty. Výrobci (majiteli patentu) tak platí tedy např. i ten, kdo používá léky vytvořené genově manipulovanými bakteriemi. Patentování tak způsobuje ještě větší nárůst počtu pokusů, protože výrobci se snaží objevovat nové organismy, jež by mohly být patentovány a přinášet zisky.
Je vlastně vůbec možné patentovat život, byť geneticky změněný? Nejedná se přece o žádnou věc, o žádný průmyslový výrobek, ale o citlivého živého tvora!
Genetické inženýrství okrádá zvířata o jejich nedotknutelnost, důstojnost a genetickou identitu. Degraduje je na úroveň věcí a dělá z nich továrny, které mají člověku usnadnit a zlevnit výrobu.
Každý lék projde před uvedením na trh sérií pokusů na zvířatech. V obrovských bolestech tak zemřou tisíce zvířat, ale ani poté si nemůžeme být jistí, že lék člověku pomůže nebo alespoň neuškodí. Proč zbytečně zabíjíme a mučíme jiné tvory a sami sobě tak navíc škodíme?

AIDS

Kromě šimpanzů neexistuje zvíře, které by se mohlo nakazit viry způsobujícími lidskou formu nemoci AIDS. I přesto, že jsou viry schopni se v krvi šimpanzů rozmnožovat, neonemocní šimpanzi posléze na oslabení imunity, jako je tomu u člověka. Nemohou proto sloužit za věrný model člověka trpícího nemocí AIDS. Vědci se tedy snaží pomocí genového inženýrství uměle vytvořit zvířata s nemocí AIDS, ani to však do výzkumu nepřináší pokrok. Dosavadní úspěchy do výzkumu prevence, diagnostiky a terapie této zákeřné choroby nepřinesly pokusy se zvířaty, ale bylo jich dosaženo použitím alternativních metod, jako jsou populační studie, klinická pozorování pacientů nebo tzv. in vitro studie na buněčných kulturách, které umožňují izolaci a zkoumání viru HIV.

Rakovina

Je všeobecně známo, že je u člověka 80 až 90% všech rakovinových onemocnění vyvoláno chemickými substancemi, které se do těla dostávají s potravou, s léky, s různými tělo ošetřujícími prostředky, skrze oblečení a jiné vlivy okolí. Nejrůznější výrobky, s nimiž se denně setkáváme, se v testech se zvířaty prokázaly jako jedovaté, karcinogenní, teratogenní, alergizující apod. Z laboratorních testů je známo více než 380 různých chemikálií, které způsobují rakovinu u hlodavců. Zda jsou karcinogenní i pro člověka, nelze zjistit jinak než dlouhodobými studiemi lidské populace, Do dnešní doby proto známe asi jen 26 chemických látek, které s jistotou způsobují rakovinu a kterým bychom se logicky měli vyhýbat. Namísto toho, aby se řídili výsledky pokusů a minimálně redukovali používání karcinogenních látek, výrobci výsledky testů vědomě ignorují (nebo se skrze vlastní pokusy snaží "dokázat" nezávadnost daných látek) a dále je používají.
K čemu nám tedy pokusy na zvířatech vlastně jsou? Věříme jim stejně jen v případě, že se nám to hodí. Když se jednou konečně prokáží jako platné i pro člověka, ze strachu z omezení raději jednoduše zavřeme oči a prohlásíme je za nevěrohodné.

Drogová závislost

Ve snaze objevit léky na léčení závislosti jsou zvířata v laboratořích uměle naučena návyku na různé drogy, Tímto způsobem objevené "léky" (antidrogy) však způsobily u člověka mnohem horší škody než původní droga. Z antidrogy se totiž stala droga a pacienti si tak vypěstovali novou, ještě závažnější závislost.

Alkoholismus

Zvířata jsou od přírody abstinenti. Přesto se vědci pod záminkou objevit léčebnou kůru pro alkoholiky pokouší učinit psy závislými na alkoholu. Zvířata jsou pak po určité době zabita a pitvána. Cílem testu je dokázat, že alkohol, který byl psům násilím nalit do těla, poškodil játra a ohrozil psy na životě.
Zvířata jsou využívána pro výzkum desítek dalších fyzických a psychických chorob, z nichž si velkou část způsobuje člověk sám. Existují např. studie o kriminalitě mládeže, při kterých jsou jinak mírumilovní bíglové trápeni elektrickým proudem tak dlouho, až se vzájemně napadají. V jiném pokuse, jehož cílem je dokázat, že přelidnění vede k nervozitě a agresi, jsou zase krysy nashromážděny na tak malém prostoru, že se po určité době začnou mezi sebou zabíjet.
Všichni chceme být zdraví. Zdraví ale nelze zaplatit obětmi na životech zvířat.

VÝUKA

Střední školy

K pokusům na zvířatech jsou v rámci výuky biologie nuceni studenti už na některých středních školách. Pro testy jsou používáni zpravidla bezobratlí živočichové, kteří nejsou zákonem nijak chráněni. Na provádění pokusů s bezobratlými není tedy potřeba žádná akreditace a záleží zcela na libovůli každého vyučujícího, zda bude k experimentování se zvířaty své studenty nutit.

Vysoké školy

Experimentování se zvířaty je neodmyslitelnou součástí odborné přípravy studentů přírodních oborů jako lékařství, farmacie či biologie. Pokusy slouží k ilustraci např. anatomických, fyziologických nebo patologických principů a studentům většinou není dána možnost odmítnout vivisekci provádět.
Současným celosvětovým trendem je redukování počtu zvířat užívaných pro výuku a upřednostňování různých alternativních metod - např. videozáznamů, počítačových modelů nebo in vitro pokusů (tj. pokusů prováděných na tkáních mimo živý organismus ve zkumavce). Na některých západoevropských fakultách už byla vivisekce dokonce úplně zamítnuta a výuka probíhá dále zcela bez experimentů se zvířaty.
V České republice se zatím stále provádějí pokusy na zvířatech na všech lékařských fakultách. Za bílou ovci lze snad označit jen Lékařskou fakultu v Hradci Králové, kde byl počet pokusů na zvířatech snížen na méně než desetinu. Díky vlastní dlouhodobé výzkumné činnosti v oblasti alternativních metod fakulta studentům dokonce umožňuje provádět některé pokusy na buněčných kulturách. Ani v Hradci Králové však bohužel testování na zvířatech dosud nebylo zastaveno úplně.

ALTERNATIVY

Experimenty se zvířaty mohou být nahrazeny řadou alternativních metod bez použití zvířat. Tyto metody často poskytují rychlejší, levnější a efektivnější výsledky a navíc šetří životy vnímavých tvorů.

Buněčné a tkáňové kultury

Buněčné kultury jsou označením pro rostlinné, živočišné nebo lidské buňky pěstované mimo mateřské tělo. Bohužel, při některých "alternativních" pokusech se používají buňky získané ze zvířecích těl, což se v konečném důsledku často příliš neliší od pokusu na zvířeti. Toto se děje, i přestože je možné získat patřičné lidské buňky bezbolestným způsobem od dobrovolníků či od pacientů na operačních sálech. Používat lidskou tkáň je potřebné už s ohledem na bezpečnost člověka.
Buňky mohou být velmi dlouho udržovány živé a pěstovány ve speciálních miskách naplněných výživným roztokem. Tato metoda se nazývá in vitro. Tímto způsobem lze pěstovat i mnoho druhů buněk společně, a vytvořit tak věrný model určité části lidského těla. Citlivými přístroji je pak možné zjišťovat i nepatrné změny na buňkách a získávat tímto způsobem přesné informace o působení dané látky. Lidské buňky získané bezbolestným přemístěním některých tkání z lidských dobrovolníků mohou být velmi dlouho udržovány živé a pěstovány ve speciálních miskách naplněných výživným roztokem. Tato metoda se nazývá in vitro. Tímto způsobem lze pěstovat i mnoho druhů buněk společně, a vytvořit tak věrný model určité části těla. Citlivými přístroji je pak možné zjišťovat i nepatrné změny na buňkách, a získávat tak přesné informace o působení dané látky.
Velkou výhodou testů prováděných na buněčných kulturách je odstranění problému s druhovou rozdílností - pro testy jsou používány lidské buňky a výsledky pokusů jsou tedy pro člověka s jistotou platné. Dalšími výhodami jsou také snadná opakovatelnost testů a možnost vyhodnocovat pokus průběžně (zvíře je nejprve nutno zabít, teprve poté je možné zkoumat danou tkáň pod mikroskopem).

EYTEX Screen test

EYTEX test se používá namísto Draizova testu oční dráždivosti. Při EYTEX testu se využívá proteinový roztok získávaný z fazolí. Protein reaguje stejně jako protein v lidském oku. Přesným měřením vzrůstu zakalení roztoku (způsobeného poškozením proteinu testovanou látkou) lze pak předpovědět, nakolik může daná látka poškodit lidské oko.

Lidská placenta

Lidská placenta, která se po porodu zpravidla vyhazuje, představuje kvalitní testovací materiál. Tento orgán má nejrůznější funkce a jeho tkáně reagují velmi citlivě a přesně na testované chemikálie. I zde je možné výsledky průběžně vyhodnocovat a s úspěchem (neboť se jedná o lidskou tkáň) z nich vyvozovat závěry pro člověka.

Mikroorganismy

Použití bakterií a kvasnic je dalším způsobem, jak nahradit mnohé testy na zvířatech. Bakterie lze využívat k výrobě očkovacích látek, insulinu a růstových hormonů, dále je možno je použít k určení schopnosti chemikálií způsobovat rakovinu. Techniky založené na kvasnicích mohou zase pomoci stanovit fototoxicitu (tj. reakci kůže na chemikálii po vystavení světlu) a karcinogenitu nejrůznějších látek.

Počítačové a matematické modely

S rozvíjející se technikou se neustále objevují nové vyspělé počítačové programy a matematické modely. Tyto modely dokáží např. simulovat vzájemné chování lidského těla a chemikálie, účinek drogy na chování zvířat či pitvu zvířete.
Ve farmakologickém průmyslu je lze používat k vytváření nových léků a k předpovědím toxicity. Výhodou počítačů je také možnost využití jejich rozsáhlého paměťového potenciálu, a moci tak shromažďovat obrovské množství informací. Tím lze zamezit opakování již provedených testů na zvířatech. Počítačovými programy je také možno efektivně nahradit pokusy na zvířatech při výuce. Studentům je díky nim umožněno daný pokus nebo jeho část vícekrát zopakovat, opravit své chyby a pracovat ve vlastním tempu, což práce se živými zvířaty samozřejmě nedovoluje.

Videozáznamy pokusů a pitev

Také videozáznamy lze uplatnit k nahrazení pokusů se zvířaty při výuce u oborů, kde je pro studenty nutné podrobnější poznání zvířete. Ti, kteří nechtějí provádět experimenty se zvířaty, tak mají možnost si pokus opakovaně prohlédnout a alternativním způsobem získat požadované znalosti. K pořizování videozáznamů pitev by se však neměla používat zdravá a živá zvířata, ale například zvířata, která zemřela přirozenou cestou. Jako organizace na ochranu zvířat samozřejmě nesouhlasíme s tím, že jsou na tvorbu videozáznamů pokusů používána živá zvířata, avšak na druhou stranu je to způsob, jak razantně snížit počty zvířat použitých ve vzdělávání.

Strategie "3R" jako řešení?

Strategie "3R" je založena na třech zásadách: 1) Replacement - nahrazení pokusů na zvířatech pomocí metod, které nepoužívají zvířata, 2. Reduction - snižování počtu zvířat použitých pro pokus, 3. Refinement - snižování bolesti a utrpení zvířat v pokusu. K této strategii se halasně hlásí řada osob provádějících pokusy, ale je z jejich strany praktikována tak, že se zaměřili pouze na 3. bod této strategie (tedy na zmírnění utrpení). V praxi neexistuje v České republice systematický výzkum vývoj metod, které by odstranily používání zvířat v pokusech. Při takovéto aplikaci samozřejmě zásada 3R nemůže výrazně přispět k nahrazování pokusů.
Hlavní nevýhodou strategie 3R však je skutečnost, že ona sama vychází z předpokladu, že všechny pokusy na zvířatech jsou potřebné, takže se zaměřila na hledání způsobů, jak je nahrazovat, či mírnit utrpení zvířat v těchto pokusech. Ve skutečnosti ale existuje řada pokusů, které jsou úplně zbytečné. Příkladem může být vyvoj nové kosmetiky na zvířatech. Tyto pokusy jsou prováděny jen kvůli lidské marnivosti a neustálé touze po nových a nových kosmetických výrobcích, přestože již existuje nepřeberné množství kosmetických prostředků. Odkládání zákazu těchto pokusů s odůvodněním, že dosud nebyly k nim schváleny alternativní metody bez použití zvířat, je eticky nepřijatelné. V těchto případech slouží strategie 3R jen k umlčení ochránců zvířat a uklidnění veřejnosti, přestože ona sama tak původně míněna nebyla a při správné aplikaci by mohla pomáhat k snižování počtu pokusů a pokusných zvířat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama