sibiřská lesní kočka

8. února 2008 v 15:48 |  plemena koček
Sibiřská lesní kočka
Jiné názvy: Norsk skaukatt, Norwegian forestcat, Chat des for´ts norvégiennes
Hlava: trojúhelníkovitá, dlouhý rovný profil bez stopu
Uši: velké, sbíhavé do špičky, široké u základny, štětičky jako rys a chomáče chlupů v uších
Oči: velké, oválné, mírně zešikmené, bdělý výraz
Tělo: dlouhé, silně stavěné, silná stavby kostí
Nohy: silné, vysoké, zadní nohy vyšší než přední
Tlapy: velké, oválné, v proporci k nohám
Ocas: dlouhý, huňatý, měl by sahat alespoň k lopatkám
Srst: Polodlouhá vlnovitá podsada, vodoodpudivá krycí srst na slabinách a hřbetě; dlouhé, hrubé a lesklé krycí chlupy. Náprsenka, límec a pumpky.
Barva: všechny kromě znaků pointed, chocolate a lilac, cinnamon a fawn
Chyby: Příliš malé nebo jemně stavěné kočky; kulatá nebo čtvercová hlava; profil se stopem; malé uši, uši příliš daleko od sebe; uši příliš blízko od sebe; krátké a tenké nohy; krátký ocas; suchá, zplstnatělá nebo příliš hedvábná.
Štětičky na uších jako rys, které v protisvětle zlatě září, límec kolem krku jako lev, nádherně osrstěný ocas a huňaté ,,pumpky" na zadních nohách, to jsou charakteristické znaky norské lesní kočky.
Tito šarmantní huňáči z dalekého severu sice nejsou tak velcí jako ,,Gentle Giants" (mainské mývalí), ale impozantní rozhodně jsou. Jejich polodlouhá vodoodpudivá krycí srst a hustá podsada dokonce budí dojem obrovské velikosti. Spodní strana tlapek je ostatně ozdobena dlouhými chomáči chlupů - tzv. sněhulemi. Ty zabraňují proboření do čerstvého prašanu. Původ těchto temperamentních klubek energie z chladných norských lesů je opředen ságami: bůh Thor se prý kdysi marně snažil zvednout norskou lesní kočku do výšky. Byla prý příliš velká a těžká. I světlovlasá bohyně Freya zřejmě dokázala ocenit sílu norského lesního plemene: pokud můžeme věřit skandinávským ságám, měla do svého vozu zapřaženy právě tyto kočky.
Zvíře za pecí
Ve staroislandské literatuře najdeme zajímavou knihu, která poskytuje cenné odkazy na existenci impozantních a silných koček - snad předků našich norských lesních? Jsou to písně Edda. Tato sbírka písní sestavená ve 13. století obsahuje 30 písňových textů s tematikou skandinávské mytologie. Mnohé z písní dokumentovaných v rukopise prokazatelně pocházejí z vikingského období přetrvávajícího až do 11. století a obsahují prvky, které by skutečně mohly odkazovat na předky norské lesní kočky: texty popisují velké kočky s huňatými ocasy a vysokýma nohama. Několikrát se objevuje i zmínka o vysloveně velkých a silných drápech. Vikingové zřejmě chovali tyto impozantní čtvernožce ve velké úctě. Kdo se odvážil takovou kočku usmrtit, musel platit vysoké výkupné. Bílým kočkám byla navíc přičítána čarovná síla. Stopy této staré pověry najdeme dokonce i dnes: finští Laponci dodnes uctívají bílé kočky a lofotští rybáři (z Lofotských ostrovů u norského pobřeží) nikdy nevysloví slovo ,,kočka". Uctivě ji nazývají ,,zvíře za pecí".
Kočky před vozem bohů
Staroskandinávská mytologie obsahuje další zajímavé podrobnosti: V souvislosti s kočkami bývá často zmiňována světlovlasá modrooká bohyně plodnosti Freya. Její vůz byl údajně tažen právě norskými lesními kočkami. Říká se , že kdekoli se objevila Freya se svým vozem, kvetly květiny a klíčila setba. Skandinávci stavěli svá pole s obilím misky s mlékem a doufali, že tak získají přízeň bohyně plodnosti. Básník William Morris věnoval bohyni plodnosti a lásky báseň, v níž popisuje kočky, které si hrají bohyni u nohou. Tito čtvernožci byli zřejmě považováni za společníky bohů a byla jim vzdávána velká úcta.
Ze selského statku do obývacího pokoje
Potomci zdivočelých domácích koček jsou vysloveně přizpůsobiví. Přestože předkové norských lesních koček žili po celá staletí na skandinávských statcích a vedli nenápadný polodivoký život, hodí se velmi dobře i pro chov v bytě. Pokud mají k dispozici stabilní (!) kočičí strom, rozmanité hračky, hodně lásky a pozornost lidí, místo na hraní, aspoň jednoho kočičího kamaráda a vyváženou stravu, nestojí jejich blahu nic v cestě. Samozřejmě je potěší volný výběh a zajištěný balkon. Kdo má předpoklady umožnit své kočce toto ,,potěšení na čerstvém vzduchu", zjistí, že robustní pokojový tygr se nezalekne větru ani nepříznivého počasí. Vodovzdorné chlupy chrání tělo před vlhkostí a hustá podsada udržuje robustní postavu v příjemném teple.
Akce prosím
Norské lesní kočky jsou velmi společenští tvorové. Milují kontakt s jinými kočkami a vyznačují se výrazným sociálním chováním. Samota jim nevyhovuje. V žádném případě se nedoporučuje chovat doma jen jednu norskou lesní kočku, pokud člověk chodí do práce a je celý den mimo domov. Kočičí kamarád/i pomůže lépe snášet hodiny osamění. Mazlení, vzájemná péče o srst, hraní, škádlení a společné olizování uší… dvě norky se vždycky dokážou zabavit. Ale i když žije v domácnosti několik zvířat, musí jejich majitel počítat s tím, že se ho jeho norky zmocní, jakmile přijde domů. Je jim úplně jedno, že je unavený z práce: teď je jejich a hezky jim bude házet gumové míčky a hladit je po srsti! Kontakt s lidmi je totiž dalším důležitým aspektem chovu norských lesních: tyto kočky z norských krajů milují společnost svých lidí a považují se za plnohodnotné členy rodiny. Chtějí se účastnit všeho dění a v žádném případě bychom je neměli vylučovat ze svého běžného denního programu.
Mazlení a laskání
Norské lesní kočky jsou tvorové, kteří si zaslouží velkou lásku a pozornost. Jsou vysloveně přítulní, což ovšem neznamená, že by svou vztahovou osobu sledovaly na každém kroku nebo jí ustavičně seděly na klíně. Přes svou mimořádnou přítulnost k lidem si norky zachovaly svou nezávislost a roztomilou svéhlavost. Nijak je nepotěší, když je chce někdo proti jejich vůli brát do náručí nebo držet násilím na klíně. Pokud si norská lesní kočka přijde sama od sebe pro pohlazení, je to v pořádku; pokud naopak touží po odstupu, měli bychom to také respektovat.
Horko! Raději ne!
Horko je velmi nepříjemné téma. norky sice během výměny srsti ztrácejí spoustu hřejivých chlupů a až kilogram tělesné váhy (zimního ,,špeku"), ale přesto je dusné horko a dlouhodobá vedra dokážou pořádně potrápit. Pokud teploty vyšplhají přes 30 °C, cítí se většina norských lesních koček velmi špatně. To si pak vyhledají nejchladnější místo v domě a tam většinu dne prospí. Večer jsou samozřejmě odpočinuté a připravené ventilovat nashromážděnou energii…
Sociální a zvědavé
Norské lesní kočky se zajímají o vše, co se děje kolem nich. Jejich pozornost přitahují i jiná domácí zvířata nebo děti. K cizím tvorům někdy zpočátku přistupují se značnou dávkou nedůvěry, ale to se velmi brzy změní. Když si jednou zvykne na přítomnost dítěte nebo psa, chová se vůči novému členu rodiny většinou velmi vstřícně, a je dokonce ochotna navázat těsné přátelství. Měli bychom ovšem dbát na to, aby kočka měla vždycky možnost stáhnout se do ústraní, když už má dost nešikovných dětských rukou nebo hravých štěněcích tlapek.
Mistrovské dílo
Norské lesní kočky jsou mistrovským dílem evoluce. Jejich organismus se optimálně přizpůsobil proměnlivému subarktickému klimatu skandinávských lesů. Norské zimy jsou ledově chladné, v létě tu bývá nepříjemné horko. Toto proměnlivé podnebí vyžaduje od místních zvířat maximální přizpůsobivost. Tato kočka zvládla tento úkol na jedničku: během zimy má nádhernou srst: silná hřejivá podsada chrání před ledovými teplotami; vnější vrstva srsti je pokryta mastnými vodoodpudivými chlupy, které účinně ochraňují tělo před vlhkostí a větrem. Na uších rostou bujné chomáče chlupů, které chrání citlivý boltec před chladem. I chomáče chlupů mezi prsty patří k charakteristickým znakům norské lesní kočky: brání propadání do hlubokého sněhu při toulkách lesem a šetří kočce síly.
Vikingská kočka, nebo skotská směs?
Dodnes není jasné, z jakého typu norské lesní kočky pocházejí. Jejich fenotyp nám při pátraní moc nepomůže: teoreticky by se pod vlivem subarktického klimatu podobně proměnila každá domácí kočka. Studené zimy způsobují, že jsou kočky časem větší, těžší a odolnější. I odolná struktura srsti je přímým důsledkem klimatických vlivů. Předpokládá se, že původně ve Skandinávii neexistovaly žádné místní divoké kočky. To tedy znamená, že předkové norských lesních koček se museli dostat do norských lesů s pomocí člověka. Původ těchto koček se snaží vysvětlit několik různých teorií:
1.Vikingové přivezli na svých lodích do Skandinávie skotské divoké kočky. Některá zvířata utekla a založila divokou populaci.
2.Norky jsou potomky zdivočelých domácích koček, které se spářily se skotskými divokými kočkami dovezenými Vikingy.
3.Norské lesní kočky pochází od tureckých angor dovezených do Skandinávie v 16. století, které se zkřížily s potomky skotských divokých koček..
4.Zdivočelé čistokrevné angory se přizpůsobily drsnému klimatu a vytvořily základnu norských lesních stavů.
5.Za vznik norského lesního plemene jsou zodpovědné ruské dlouhosrsté kočky (srovnatelné se sibiřskou lesní kočkou), které byly dovezeny do Norska na lodích.
6.Norské lesní kočky jsou potomky zdivočelých domácích koček.
Kdo ví?
Teorie na téma skotských divokých koček by měly přivést znalce koček k zamyšlení. Těžko si lze představit, že by si Vikingové dali práci s chytáním plachých a agresivních divokých koček a jejich ochočováním jen proto, aby je s sebou brali na cestu lodí. Spojení se sibiřskými lesními kočkami nebo tureckými angorami zní přijatelněji. Vzdálení podobnost tu určitě je. Zda se někdy podaří objasnit jejich skutečný původ, je ovšem více než sporné.
Cílený chov
Ságami opředená minulost norské lesní kočky dává křídla fantazii. Splývá tu sen a skutečnost a dává podnět ke smělým spekulacím. Chceme-li ovšem analyzovat základ dnešního chovu, je namístě mnohem realističtější pohled: Norský lesní kocour jménem Pans Truls byl kmotrem prvního standardu a položil základní kámen budoucího chovu. (První standard vypracoval již v roce 1972 Norske Rasekattenklubbers Riksforbund (NRR), ale FIFe oficiálně uznala toto plemeno až v roce 1976. V roce 1977 získaly norské lesní kočky poprvé status šampionů.) Od té doby bylo možno registrovat a vystavovat nové přírůstky, které odpovídaly tomuto standardu. Tehdy byly povoleny všechny barevné variety. Později byly barevné rázy rozděleny na agouti a non-agouti; V roce 1983 došlo k dalšímu rozdělení na kočky s bílou barvou a bez ní. V roce 1992 již byly známy první lesní kočky v barvách cinnamon a fawn. Standardem neuznávané barvy rozštěpily chovatelskou obec na 2 skupiny: mnozí nové barevné rázy (registrované předtím občas jako chocolate a lilac) striktně odmítali a poukazovali na to, že nová barevná varieta může přinést jen nesnáze. Cinnamon a fawn jsou dosud předmětem diskusí a standard je neuznává: přesné určení barev je obtížné; mnozí chovatelé se obávají cizího zakřížení a označují neobvyklé barevné variety skepticky za nové mutace.
Nový standard
Od 1.ledna 2000 platí nový standard FIFe. Není zaměřen na změny stávajícího typu norské lesní kočky. Naopak přesněji formuluje určitá kritéria a výslovně klade důraz na stavbu těla a kvalitu srsti koček. Cílem dnešního chovu je zachování charakteristických znaků norské lesní kočky.
Péče
Norské lesní kočky jsou vysloveně nenáročné na péči. Přestože patří k polodlouhosrstým kočkám, nevyžaduje jejich typická srst zdaleka takovou péči jako například dlouhá srst perských koček.. Kromě období výměny srsti, k níž dochází dvakrát ročně a která souvisí se značnými ztrátami srsti, postačí jednou až dvakrát týdně kočku vykartáčovat. Pokud dojde k mírnému zplstnatění, můžeme ho s trochou šikovnosti rozmotat. V období výměny srsti se doporučuje každodenní kartáčování.
Doba vzniku: 30. léta 20. stol.
Místo vzniku: Norsko
Předkové: selské kočky
Jiný název: skogkatt nebo skaukatt, Wegie
Hmotnost: 3-9 kg
Povaha: rezervovaná a spokojená
Péče o srst: průměrná péče
Vlastnosti: tichá a soběstačná
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 endemic endemic | Web | 6. října 2016 v 6:25 | Reagovat

půjčka bez doložení příjmů cetelem ???

2 ZdenekH ZdenekH | E-mail | 17. ledna 2017 v 17:03 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na maumaumaumau.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

3 WaclawH WaclawH | E-mail | Web | 29. dubna 2017 v 11:58 | Reagovat

Velmi pěkný blog, těším se na nová pracovní místa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama